Zlínské loučení
Jan Veleba
Letitá opora českého sprintu právě na MČR ve Zlíně ve finále na 100 m naposledy zaklekla v roli „závodícího trenéra“ do startovních bloků na stovce. Jako finišman štafety Dukly si pak Honza doběhl pro další republikové zlato své sportovní kariéry, když před tím ve finále stovky vybojoval stříbro. Individuálně byl od roku 2010 po sezónu 2013 šestkrát zlatý na dráze a šestkrát triumfoval na halové šedesátce. Je spoludržitelem národního rekordu 10,16 s z Brna r. 2019. Startoval na šesti mistrovstvích Evropy kde 3x běžel semifinále a 4x se zúčastnil halových ME – 3x SF.
V posledních 14 letech si pomalu nebylo možno představit českou krátkou štafetu bez jeho podílu a to včetně ME a mistrovství světa štafet.
Teď už tedy dál v Dukle „jen“ jako trenér, když poslední 3 roky stíhal už jako kouč kdykoliv předbíhat své svěřence a v ČR se s ním mohl měřit pořád jenom Zdeněk Stromšík. Tak ať Tě Tví kluci co nejdřív předběhnou, myslím i tabulkově!
Vítězslav Veselý
Jeden z legendárních českých zástupců a zástupkyň českého oštěpu si tedy ve Zlíně už kvůli zdraví nehodil, jen hezky pozdravil diváky ve městě, kde prožil 4 nezapomenutelné dorostenecké roky své atletické kariéry. Jen si připomeňme ty největší Víťovy medailové úspěchy: Zlato na ME v Helsinkách 2012, bronz na londýnských olympijských hrách 2012 vyhrál mistrovství světa v Moskvě v r. 2013, na mistrovstvích Evropy 2014 v Curychu a
v Amsterodamu 2016 skončil druhý a senzací byl jeho bronz na OH 2020 (které se konaly 2021 kvůli covidu) v Tokiu!
Připomeňme si i jeho rozhodující podíl na přípravě Nikoly Ogrodníkové, stříbrné na ME 2018 v Berlíně.
Víťa si naposledy v závodě si hodil 25. června 2022, kdy na mistrovství ČR v rodném Hodoníně pošesté vyhrál národní šampionát výkonem 85,97 m. Už v roce 2016 se jeho část jeho příběhu ocitá knižně zpracovaný ve výpravné publikaci Petra Feldsteina „Zlaté hroty“ (nakladatelství Práh), vedle životních cest Dany Zátopkové, Jana Železného a Barbory Špotákové, tedy vzhledem k době vydání ještě bez Jakuba Vadlejcha.
Tak po nezbytném relaxu od atletiky zase někdy na shledanou u oštěpařského sektoru v roli diváka či trenéra!?