Stadion Juliska slaví 60 let od svého otevření. Jméno má po manželce majitele cihelny Julie

Juliska pražský armádní stadion pro atletiku, fotbal a některé disciplíny moderního pětiboje byl oficiálně otevřen v létě 1960. Stadion vznikal od 50. let v rámci vojenského areálu (kasáren) na Podbabě na pozemcích bývalé cihelny a usedlosti Šťáhlavka. Novostavba domu a stadionu získala povolení v roce 1954, demolice stávajících objektů už 1952. Při jižní hraně pozemku byla v následujících letech vystavěna hlavní budova, složená ze dvou hmot spojených krčkem – jeden blok zahrnoval halu s malým bazénem v přízemí a tělocvičnou v patře, druhý blok a krček šatny, bufet, zázemí sportovců i personálu a kanceláře. Lázně byly otevřeny v roce 1958, celý areál dostal povolení k užívání v roce 1960 a už 1961 se zde odehrál první mezinárodní zápas. Stavba tělocvičny a lázní vznikala podle projektu architekta E. Loskota.
Celému areálu stadionu se po velmi krátké době začalo říkat Juliska a to podle cihelny, která dříve v této lokalitě stála. Ještě na sklonku 19. století ji postavil pražský podnikatel Bedřich Hoffman, který za si vzal za manželku paní Julii, přezdívanou Juliska. A právě ta dala továrně a následně i stadionu jméno. 
Slavnostní otevření proběhlo10. července 1960, kdy se fotbalová Dukla střetla s rakouským Wiener Sport-Clubem, nad kterým zvítězila 2:1. První ligový zápas zde byl odehrán proti Kladnu, ve kterém Dukla zvítězila 2:1. Zápas sledovalo 15 000 platících diváků. První zápas v evropských pohárech zde byl odehrán 13. září 1961, kdy se v rámci PVP utkala Dukla s bulharským armádním klubem CDNA Sofia. Před návštěvou 14 000 diváků v něm Dukla zvítězila 2:1 brankami Rudolfa Kučery a Františka Šafránka.
V roce 1967 dosáhl dva rekordy v návštěvnosti – okolo 20 tisíc diváků. Ačkoliv jinak nebyla návštěvnost příliš vysoká, v roce 1970 byl vypracován nový zastavovací plán, který počítal mimo jiné se zvětšením kapacity na 29 tisíc diváků a vybudováním monumentální kryté tribuny. Návrh vypracoval Pražský projektový ústav pod vedením Cyrila Mandela. První zápas fotbalové ligy se v nových prostorách odehrál už v roce 1975. Nezpochybnitelnou výhodou postavené tribuny, citlivě umístěné v prudkém svahu, je výhled na Prahu – Pražský hrad, zoologickou zahradu, Troju nebo třeba hotel International. 
Další úpravy, zejména okolních ploch a oplocení, však probíhaly ještě v roce 1977. Areál zažil v dalších letech rekonstrukci budovy lázní, několik nových tatranových povrchů i drobných přístaveb (trafostanice, nafukovací hala, nakloněná rovina, vržiště, laserová střelnice, sauna…) a doplňován je dodnes.
Další rekonstrukce se stadion dočkal až na přelomu roku 2011, a to hlavně kvůli novým licenčním podmínkám pro vstup do nejvyšší fotbalové ligy. V první etapě byly odstraněny staré dřevěné lavičky, které nahradily samostatné sedačky. Při odstraňování dřevěných laviček byla nutná sanace betonových stupňů. Kapacita stadionu po první etapě klesla na pouhých 4 590 diváků. Druhá etapa proběhla v roce 2012, při níž byly i zbývající tribuny osázeny jednotlivými sedačkami. Kapacita tak po celé rekonstrukci vzrostla na konečných 8 150 diváků.

Autor: ASC Dukla Praha